Anální vagína

pánské jízdy, příliš mnoho pánských jízd! dva páni na pivu ještě nejsou pánská jízda, kdepak. proměnit chlastání v pánskou jízdu chce snahu, šovinismus, ztrátu, ba přímo pošlapání dekora. vést řeči o ženskejch, co kam jak, to mi nikdy nešlo. tak sem to nedělal. resp. vedl sem je, jenže za rámcem chlapskýho tlachání, o věcech nepřijatelných, snad i nemimetických. pánský řeči musej mít jistou úroveň banality a obyčejnosti. jsou surové, brr!

pánská jízda se dá strávit i sledováním sexu ve městě, hotelu paradise a top star magazínu.

pánské jízdy mají svou poetiku, řízením osudu nebo náhodou nás zrovna při pánských jízdách vyhazují z hospod a napadájí delikventi. "...ty mě moc neser, ty, pudeš si dát šachy vole támle 400 metrů na rohu jo? jo dáš si šachy? ty máš štěstí ty zmrde že tu sou kamery jinak bych ti namlátil to by ses posral. máš štěstí že tu sou ty kamery sem totiž v podmínce ale venku bych tě skopal ty jeden zasranej zjebanej zachcanej (ty nečum!) zmrdanej posranej debilní chudáku. čí je ta taška? jo tvoje a pak bys prudil že sem ti jí šlohnul co? jaký děkuju ty zmrde ty mě moc neser nebo taky dostaneš co tu do mě prudíš jaký děkuju dostaneš taky jednu ty prostě dostat chceš. já bych vás voba tak skopal to byste se posrali dát si se mnou šachy (e2 na e5) cože co do mě prudíš jaký e2 na e5 říkám ti poď si dát šachy a dostaneš ty sráči. sráči jeden. takový chudáci tady to byste zasloužili zmrdi jedny..." s nedopitým půllitrem v ruce odchází z herny, barmanka se s náma odmítá bavit, prý už nemáme chodit.

o den dříve mi jiný recidivista hrozí od vchodu do kavárny - dál bohudík nepokračoval, kdo ví, jaká síla mu v tom zabránila - hrozí mi pěstí a násilně vyhrožuje. jeď jeď, kamkoliv, rovně, naléhám na taxikáře, trochu vzrušen dramatičností situace. vůz se za toku delikventových výhružek rozjíždí, konečně si můžu ulevit, přes okýnko jedoucího vozu vztyčuji prostředníček. později přichází telefonem informace, že dotyčný mi na celý lokál přísahá odplatu. též posílám zdravici, "já mu zase vykopu zuby!" vědomí, že si s ním musí poradit dvě křehčí známé, toho času za barem, mě škodolibě těší - ještě několik dnů mi tečou slzy smíchu při pomyšlení na vlastní zbabělost!

A tak pořád dokola

Fakt, že ve francouzských prezidentských volbách není státní zadlužení tématem, nevede naše novináře k pochybování o pertinentnosti tohodle tématu, ale k velkopanským radám a soudům o krizi ve francouzský společnosti jako takový.
Stejně tak nárůst preferencí nacistiky lepénový vede k správnému postřehu, že ve společnosti je problém, nicméně právě imigranti sou jako ten problém identifikovaný, ne už tak vzkříšení démona nacionalismu.

tlučhubové, autisti, omezenci, tupci, zaslepenci, fanatici, provinční prorokové, intelektuální buranové. naši novináři.

nevím sám, povím vám

-a chodí s někym?
-ma ňákýho boyfrenda za louží
-to se nepočítá. dělá anál?
-no vzhledem k tomu že předtim chodila s tim architektem, tak asi ne
-nevadí, to se naučí
-mladá je na to dost
-kolik?
-27
-27? to si ze seznamu rovnou budu moct vodškrtnout milfku
-a taky se hodně opaluje, takže i černošku.

takže si konečně dělám ten slavnej seznam. zájemkyně nechť se hlásí na mejl.

- černoška
- aziatka
- anální fisting
- milfka
- kurva
- grupáč
hop a skákal dále.
teď bez holky ztratíš to svoje nechutný nezasloužený sebevědomí zadarmo. no, tak sem ho neztratil. co sem ale ztratil, sou skrupule.

Sparta porazila Opavu

Pátek, ještě tam budem

náročnej, náročnej tejden. varyšovo pragmatický níčeánství a propití se do demence - ještě se mi nestalo, abych ani nedokázal pochopit smysl věty.

no ale pátek: koncert dobrý a špatný kapely, likvidace inzerce v mhd, comeback strategie ty-špinavá-smradlavá-kurvo, hospodská bitva, urážení hipsterů a kebab. ten atavismus, ta euforie, skvělej pátek!

Bez nápadů, bez invence. Nedělní večer.

praha je to město, kde poslední nonstop zavírá v šest ráno. a těch nudných žen libujících si ve svých komplexech. zničit si život kancelářskou prací, chvála novým tisícům metrů na druhou utracených životů!

roses are red, ready for plucking
you are sixteen and ready for
high school

ohromené pohledy na toho mudrce halíka v tv noe: a ve své největší slabosti poznáš mou sílu! a tak pořád dokola. proč se uchylovat k tomuhle modloslužebnictví? samý klanění a zapalování kadidel, podřezávání kozlů a vrhání ošťepů na čtenáře jiný Knížky. nevim co se z toho modlářství snažej vykřesat, ať už to rsdr. halík zabalí do sebezastřenějšího šepotu: pár trhlejch gnostickejch židáků se kdysi trhlo a rozhodlo to sepsat trochu čtivěj, njn, ámen.
a modlářství úspěchu, mačkavé hábity, rituální účesy a pokrmy v ambiente a smrad linoucí se metry dopředu, sephora nebo kozí chcanky, je v tom vážně takovej rozdíl?

no vidiš, kdyby sme se narodili jako pořádný chlapáci, tak teď sedíme v přízemí ve sportbaru a nadáváme u fotbalu. ale my u tebe čumíme na tv noe. a pivo nám došlo.

umění a další vláčky

s basákama se dá na koncertě povídat jen o jednom, pokaždý je to to samý. a jakej máš aparát? a lampu nebo tranzistor? a linky, potenciometry, čudlíky, kabílky, šroubky atp.? ne že bych se někdy zajmal o elektroniku, ale za ty léta mýho slavnýho koncertování sem se naučil odpovídat na stejný otázky ty samý nicneříkající odpovědi, kamuflující mojí nevzdělanost a nezájem.

a bavit se o kytarách je to samý, jak která hraje je ve výsledku míň zajmavý, než z čeho je vyrobená a jaký mrdky má v sobě namontovaný (spolužačky mě neska naučily dvě nový sprostý slova: mrdárna a zakrslej čůrák, kam se hrabe svraštělá předkožka! vulgarismy z dívčích úst, to je jako bolest břicha ze smíchu, jako udusit se vůní, jako když je mi blbě z dobrot).

snad jen s jindrou holubcem sem se jednou bavil o hraní. taky je to kurva umělec. napsat tak poetiku basovky: vláda tónu, sukcesivnost spíš než simultaneita, řadovost a serialita, singularita melodie místo plochy harmonie, komentářovost, doplňování, odvozování a derivace. zrcadla a přízraky, stíny. sólo na pozadí : antický chór a jeho texty. dělat background formou motivu přece neni vůbec samo sebou! sólovej nástroj spoutanej v orchestru rockový kapely, přikovaný prométheus. neznali bysme oheň - rytmus, řád hudby sfér. jako omezenej bručící dinosaurus, plnej násilí a ve svý grotesce až směšnej. a zároveň temné nevědomí, ženská duše, německá duše tacitovejch hvozdů, basovka!