Paradise Lost, Phrenology Revised

 

objeveno v Muzeu člověka, za 72e. Až si tohle koupim, všechny si vás přečtu. všechny!

I like to move it move it

Párty za moc nestála, ani sem si nezašukal.

(hra o jednom dějství. text je rytmizován tím jak chodim chcát do umyvadla, neb koedukovanej hajzl je na chodbě a já mám na sobě jenom spoďáry. a sem línej jak veš.)

Svízel pořadatele: anglo-francouzská kolej; na párty dorazilo zoufalých 150 lidí. zoufám si ale i já, a to z promarněnýho mládí: kdybych nevyrůstal ve střední intelektuální třídě zastydlýho národa, kde se cení lhostejnost, držení huby a ignorance, ale i nesmělost, skromnost a další vlastnosti, který můžou bejt za jinejch okolností celkem sympatický; no tak bych chodil víkend co víkend s kemarádama na diskošky, tancoval s kamarádkama erotický tance bez sexuálního podtextu, do dvaceti pěti let měl dvacet pět sexuálních partnerů/ek a pak se spokojeně oženit do italskýho manželství. tenhle potenciál jsem ale spatřil až na prahu třicítky.
(jenže: to by taky český diskošky musely hrát raggeaton, africký/jihoamerický/jižanský disko atp. na didžinách kde se 25 let dokola točí michal david s michaelem jacksonem žádnou vášnivou nebo opravdovou lásku zažehnout nejde. lze tam zažehnout jen českou lásku: lásku srdečného smíchu, smíchu lidového, čapkovského, takového, který z plna hrdla nenávidí cizince a uprchlíky, smíchu lidového, paranoidního a nesnášenlivého. smíchu zubožených a ponížených - takový smích je zdravý! ne smích destruktivní a ironický, ne, s tím by čapek nesouhlasil. východoevropský dízy: panoptikum přetvařování, defilé křeče. danse macabre)
na křepčící mládež hledím ze vzdálenosti deseti let a zoufám si: proč jen sem byl takovym zoufalym stydlínem, život moh být jinde...

hudba je příšerná a ani x piv to nezlomí: next level generation disko jsou přiblblý naivní hloupoučký kýčový bezduchý veselý africký a jihoamerický rytmy - tancujeme pod sluncem a - a toť vše, veselá hudba, ze který na člověka leze deprese.

nad druhou ranní nás párty omrzela, tancovat jen v mládencích je homo, kamarádky se nedostavily, mizíme. jsme šokováni: z americký koleje naproti řvou beaty, až se otřásaj zdi ctihodných meziválečných domů. nahlížím suterénním okenm dovnitř: narváno. jede se deep bass dancecore - ba ne, nic takovýho neexistuje, ale nevim jak jinak popsat hudbu založenou na samplování kytarovejch riffů, kde se místo veselejch optimistickejch imbecilních popěvků regulerně řve a která je celá přehlušovaná subwooferama. a přitom je to skvěle taneční. cestou na ubikaci zamyšleně (jak jinak - středoevropský melancholik!) obcházím americkou kolej. s odporem překračuju vyčerpaný potůček chcanek. očima postupně mířím ke zdroji. u plotu, na dohled od vstupu do americké koleje, stojí pohledný mládenec ve velmi vkusné kombinaci letošní konfekce. oběma rukama se věnuje svému smartphonu. pramen potoka. z kalhot mu visí v klidovém stavu alespoň patnácticentimetrový, perfektně depilovaný lofas. mládenec se plně věnuje smartphonu, stojí nedaleko nemalého hloučku před vchodem do americké koleje a z kalhot mu kouká velký péro. jsem ohromen! hlouček před vchodem do americké koleje mluví převážně francouzsky. lidé jsou zde lépe a dráže oblečeni než na na přeci jen dost internacionální párty koleje anglo-francouszké.
američani. maj to na háku.
jdu domů psát tuto reportáž z norska od karla čapka.

medailonek

mladý francouzský venkovan hledající štěstí v americe - popravdě to zas až tak v americe není, umí jenom francouzsky a od všech ostatních očekává to samé - překládám mu i jednoduché pokyny; québek

teď mimo sezónu se zástupy imigrantů přiživujou brigádama, kde se dá. mladý francouzský venkovan podle svých slov přes léto pracuje v zahradách, kde prořezává větve. představuju si, jak šplhá do korun stromů a jak se před ním otevírají vzdálené horizonty - možná i ty bretaňské. i něco tak monotóního, jako je práce ve skladu, vykonává svědomitě, s jakousi naivní dětskou vervou, skoro až zbrkle. když tento francouzský venkovan zívá, nedává si ruku před pusu. neostýchá se zeptat cizího člověka na parkovišti, jestli by nás nehodil na metro. k tomuto mladému francouzskému venkovanovi, pracovitému a prostému, musíme chtě nechtě držet sympatie.

dalšího dne na otázku, co dělal večer po práci, mladý francouzský venkovan odpovídá, že mrdal přítelkyni; k dobru přidá několik ilustrativních gest - takže odpočatý prý není. ("mít holku, to je jako sport" "to je horší než sport" - přisazuje pisklavým hláskem náš pan Homais, maghreban středního věku, člověk, který je schopen přerušit práci jen proto, že krabice na paletě nelze srovnat do obdélníku a který potom bezradně čeká, dokud někdo nepřijde a nepřerovná je.) o přestávce si čte v novinách výsledky NHL a na těstovinách, které si k obědu ohřál, má položené plátky šunky. a tomuto mladému francouzskému venkovanovi je teprve 23 let.

Empyreum, jiskřivá řeka ze zlata : jasná a spolehlivá

-vítejte u večerních zpráv s Danielou Drtinovou a Rayem Korantengem. Heil Hitler!
-Heil Hitler, co nás dnes čeká, Danielo?

-čeké vojáky navštívil Babic, přivezl českou hořtici a český chleba. Čechy Čechům!

(komentáře vojska): "na ten českej chleba, na ten sem se těšil asi nejvíc" "no, ten českej chleba"

-dodejme, že český chleba vyrábí pro naše hochy potravinářsko-zbrojní komplex Andreje Babiše

(arcipapež Duka): "oroduj bože za potravinářsko-zbrojní komplex Penam, který šíří víru v naše krásné Čechy, jejich věhlas i slávu."

-tak a teď z domova, Rayi?
-ano, Čína vyšle do kosmu svou první tchajkonautku, astronautka má mimo jiné i české kořeny.

(Miroslav Etzler z Pekingu, živě): dobrý večer, vážení diváci Čechy Čechům televize. nacházíme se právě před rodným wu-tangem první čínské tchajkonautky, kde jsme s ní pořidíli i rozhovor. ráda vzpomíná na své české předky, dosud má doma oltářek se sokolskými vlajkami a bustou První Nečasovy vlády, poslechněte si ji sami, SH SH.

(astronautka ze záznamu): "ja-já mluvila tše, tšeski"

-zpět ze studia. právě přišla zpráva z redakce, že na facebooku se zformovala petice "filosofie je vopruz", pod petici se podepsalo již pět set maturantů. ptáme se živě experta na filosofii Miroslava Petříčka, co na to říká.

(po pravici toaleta, lahev rumu. uprostřed pódia sofa, na pozadí protržený obraz. Daniela Drtinová sedí před toaletou, zády k Petříčkovi. Ten právě vstoupil zleva na scénu.)
-pane předsedo, petici podepsalo již 500 maturantů a podpisy stále přibývají, co na to říkáte?
- ee, eh. no, je to škoda.
-nezlehčujte to, přečtu vám některé komentáře, tak například Standa008 píše: "diskurz je jen módní slovo" a Ewik1234 "podle mě je úplně k ničemu, začlo léto, šajní slunce a to mě ba!" dnes ráno mi navíc přišla zpráva od jednoho maturanta z biologie, že i estetika je vopruz. budete z toho vyvozovat nějaké důsledky? uvažujete o rezignaci?

-zpět do studia. začla vyhlazovací válka mezi sudánem a egyptem. dotaz směřuje na předsedu českých turistických asociací Tomio Okamuru, zda-li a případně co to bude znamenat pro české turisty.

(Tomio Okamura): "maximálně nedoporučuji navštěvovat, v případě, že od vašeho výletu přeci jen neupustíte, zdržujte se pouze v turistických letoviscích, nefotťe ani si nekamerujte hromady mrtvol"
-co byste poradil Čechy Čechům, kteří mají již zakoupenou letenku. mají zájezd stornovat?
-v takovém případě doporučuji urgovat u cestovní kanceláře změnu hotelu, nebo alespoň pokoje.

-a teď fotbal!
Čechy Čechům, Heil Hitler!

(fanoušci): "góóóóól!" "dva jedna, dva jedna to bude!" "Če-ši do-to-ho, Češi do toho!" "v restauraci, anebo pudu na náměstí. podle mě dva jedna!"

a na závěr počasí.

-dnes se nad Prahou rozevřelo nebe a jiskřivá řeka světla zalila katedrálu Sv. Víta, i ozval se hlas:
"Že rudnu studem a že všichni mlčí?
tomu se nediv, až to dopovím,
všichni tu zrudnou, všechny nás to mučí.
Ten, co uloupil můj trůn na zemi
a vládne na něm zpupně tolik roků,
třebaže na to hledí boží syn,
udělal z mého pohřebiště stoku
krve a puchu, až ten prararach
pookřál v pekle - Dominika Duku
zahalujícího naše tváře v nach,
za kupčení vírou, prodej svátostí
jak Ikara, syna Daidalova, srazí v prach
ten meč neomylný spravedlnosti Boží."

A tak pořád dokola

Fakt, že ve francouzských prezidentských volbách není státní zadlužení tématem, nevede naše novináře k pochybování o pertinentnosti tohodle tématu, ale k velkopanským radám a soudům o krizi ve francouzský společnosti jako takový.
Stejně tak nárůst preferencí nacistiky lepénový vede k správnému postřehu, že ve společnosti je problém, nicméně právě imigranti sou jako ten problém identifikovaný, ne už tak vzkříšení démona nacionalismu.

tlučhubové, autisti, omezenci, tupci, zaslepenci, fanatici, provinční prorokové, intelektuální buranové. naši novináři.

umění a další vláčky

s basákama se dá na koncertě povídat jen o jednom, pokaždý je to to samý. a jakej máš aparát? a lampu nebo tranzistor? a linky, potenciometry, čudlíky, kabílky, šroubky atp.? ne že bych se někdy zajmal o elektroniku, ale za ty léta mýho slavnýho koncertování sem se naučil odpovídat na stejný otázky ty samý nicneříkající odpovědi, kamuflující mojí nevzdělanost a nezájem.

a bavit se o kytarách je to samý, jak která hraje je ve výsledku míň zajmavý, než z čeho je vyrobená a jaký mrdky má v sobě namontovaný (spolužačky mě neska naučily dvě nový sprostý slova: mrdárna a zakrslej čůrák, kam se hrabe svraštělá předkožka! vulgarismy z dívčích úst, to je jako bolest břicha ze smíchu, jako udusit se vůní, jako když je mi blbě z dobrot).

snad jen s jindrou holubcem sem se jednou bavil o hraní. taky je to kurva umělec. napsat tak poetiku basovky: vláda tónu, sukcesivnost spíš než simultaneita, řadovost a serialita, singularita melodie místo plochy harmonie, komentářovost, doplňování, odvozování a derivace. zrcadla a přízraky, stíny. sólo na pozadí : antický chór a jeho texty. dělat background formou motivu přece neni vůbec samo sebou! sólovej nástroj spoutanej v orchestru rockový kapely, přikovaný prométheus. neznali bysme oheň - rytmus, řád hudby sfér. jako omezenej bručící dinosaurus, plnej násilí a ve svý grotesce až směšnej. a zároveň temné nevědomí, ženská duše, německá duše tacitovejch hvozdů, basovka!