Den v Paříži / zbytečné rozpomínání

umím spíše delší texty. v literatuře mám ambice, přestože literatura mojí ambicí není. nechybí mi nápady a střádám podklady, provedl jsem i nějakou tu předběžnou archivní činnost. mám rozepsaný osnovy, mám ale taky spoustu lepších věcí na práci - třeba nicnedělání. takže se omezím jen na cestovatelský fragment (povídku o Paříži ale jednoho dne napíšu):

ano, strávil jsem jeden jediný den v Paříži.

závan minulosti, především mojí minulosti, a vzpomínek města na mě. metrem už bych se neorientoval, zato ulicemi nebloudím. ale pěkně popořadě.

*

cesta vlakovou linkou, cesta suburbiemi z letiště, cesta s černochy, Íránci a Araby, běloši se přidávají až blíže k první tarifní zóně, až směrem k administrativní Paříži. odcizené suburbie plné odcizených lidí mluvících jazykem, který není jejich, lidí, kteří jazyk svých rodiču beztak neovládají. odcizené suburbie plné městysů a vesnic, jež se ještě nevzpamatovaly z toho, že už jsou jen ulicemi nového gigantického světa. tahle vysoká voda už neklesne. suburbie, které jsou živnou půdou násilí, fašismu a terorismu - jejich kořenům rozumím, nedokážu nikomu nic vyčítat.

*

nacházení známých ulic a známých rituálů (zase to čištění kanálů, lodičky v lucemburských zahradách), krátký a rozpačitý rozhovor, důvod mé návštěvy, a snaha zabití dalších 16ti hodin dělících mě do odletu. paměť na pachy. místa, ve kterých bylo zanecháno tolik stop, že už se v nich žádné další neotisknou, ba naopak, stopy už zůstávají jenom v nás. jiná fyziognomie lidí, jiné tváře, jiné oblečení. nebudem chodit kolem horký kaše, kulatý a dorotkovský obličeje slovanských selek s vysokým čelem a poslední moskevskou módou řízlou tím, jak si světovost představují regionální celebrity, všeho tohohle jsme zde ušetřeni. dokonce i ty hipsteři tu sou tak nějak stylovější, zůstává jim cosi z klasicistní proporčnosti, elegance - a hlavně jich tu není tolik. město mě poprvé v životě neděsí, naopak se mi jeho bombastická strohost začíná líbit.

*

pořizuju si dosud nepřeloženýho Ricoeura a trojdílný dějiny moderního urbanismu; díky muzejní noci můžu v centru pana pompidůa čekat až na půlnoční vlak - mimochodem se seznámím s kritickym zhodnocením umění od osmdesátek podnes: prý bylo/je angažovaný a aktivistický, staví se po bok historikům. jak ironický verdikt nad uměním toho období, které mělo být koncem dějin! objevuju libanonský konceptualizmus a videoart, čínskej videoart, vietnamskej videoart.. a zjišťuju, že třetí svět má svou vlastní důsledně vedenou, dlouho promýšlenou a velmi současnou uměleckou diskuzi. a že tito Arabové, Číňani a Vietnamci vlastně myslí a cítí úplně stejně jako my, dokonce stejně jemnými, rafinovanými a sofistikovanými prostředky. jejich díla neustále tematizují násilí a války. jedná se o války, jež jsou vedeny našimi jmény, a o násilí, se kterým se našimi jmény uzavírají výhodné obchody. a je děsivé, že toto násilí a tyto války představují každodennost oněch jemných myslí, jež se nám tak podobají. a je ještě děsivější, že jejich každodennost je v naší každodennosti pouhou mediální rétorikou (- neboť oni jsou pro nás stejně třetím světem, barbary a otroky). rétorikou, která vůbec není nevinná: nejde o to, že by nám podsouvala nějaké spiknutí (to je názor paranoiků) nebo v druhém plánu ideologii (to si zase myslí marxisti), ale vůbec způsob uvažování o světě: způsob ryze verbální, formou narativních legend, vzdáleného a upadlého potomka epických vyprávění o vznešených událostech. a i zprávy musí podávat vznešené obsahy, ovšem ne v tom smyslu, že utrpení obyčejného člověka se do zpráv nedostane, ale naopak: utrpení obyčejného člověka je tak estetizováno, činěno tak vznešeným, že už mu přestáváme rozumět jakožto utrpení. jedná se o Událost a tu lze z komentátorského křesla dávat do geopolitických, ekonomických a jiných velkolepých a zajisté ctihodných souvislostí. neutralita západních zpráv tváří v tvář tomuto násilí je nevídaným civilizačním imperialismem. Ourslerovy záběry dolního Manhattanu po oné tragické události nezaznamenávají šibíkovský kýč ruin mrakodrapů, utrpení přeživších a vyčerpání hasičů - tohle všechno jsme viděli ve zprávách -; naopak si všímá čumilů a nekonečných davů lidí s foťáky - turistů i američanů; zachycuje záplavu náboženských potřeštěnců s letáky plnými spásy; zaznamenává dovedné drobné kapitalisty, baťa-many, kteří se chopili poptávky a namísto klíčenek se sochou svobody začali prodávat v pietních černých oblecích manžety a brože s motivem stars and stripes. sleduji dokument o vyklizených ulicích a zavřených obchodech, o pachtění, rutině, námaze pořádkových složek, o hmyzím proplétání se pod ruinami Tragické Události, o neodbytném a plíživém navracení života do míst sopečné erupce, o znovuosidlování zpustošených míst.

- tedy takové a jiné podněty mi Paříž za nekolik hodin nabídla.

to uvádím jen pro ilustraci, aby byl patrný rozdíl vůči městu, jehož světovost se měří počtem runwayů a kde má umělecká a kritická diskuze hloubku večerních zpráv.

Redaktoři Respektu se ptají

- V čem spočívá výjimečná hodnota Hotelu Praha?

- Hotel ovšem sloužil řadu let komunistickým pohlavárům a symbolizuje do velké míry bezohlednost a aroganci minulého režimu.
- Hotel Praha je v soukromých rukou. Má podle vás stát, potažmo veřejnost mít právo v takových situacích diktovat, jak se smí nakládat soukromým majetkem?

a mluvčí investiční skupiny zodpovídající za komunikaci se státními institucemi dodává: „Tento typ staveb nemůže v tržní ekonomice existovat.  Hotel je příliš energeticky náročný; a v místě tak vzdáleném centru, jako je Hanspaulka, by navíc bylo obtížné ho naplnit.“

hovno kurva prdel

wikipedie: pramen moudrosti

"An Indian Hijra peeling a banana."

vskutku ano.

na západní frontě nuda k posrání

přebytek času a nuda z toho plynoucí. zapojování se do internetových diskuzí. zásadně se podepisovat jménem i příjmením! respekt koriguje své vulgární přispěvatele. puritánská cenzura, co je doprdele špatnýho na kurva hovno píča prdel? pachtění se s drzou reakcí, nikdy žádná odpověď. až nyní, po týdnu, se dozvídám, v mizerném přirovnání k ostrýmu žrádlu, že my, čtenáři respektu, pocházíme z anglie 17. století a sme puritánský kurvy. (nejčastější výpad vůči týdeníku končí konstatováním o jeho klesající úrovni, což je vlastně přitakání jeho nejúžasnější nejlepšnosti!)

celovečerní veselá "věcná a korektní" debata s neoliberálním psychopatem (na ihnedu). infiltrace diskurzu slušnosti, otáčení autorových výroků proti němu samému: doktrinář se pozná ohňostrojem přebytečných hesel! stačí zatlačit tady a trh je nejmocnější, lid/i, svoboda, klaus to říkal (nuda nuda!). ale když se zmáčkne tady, tak ekologický opatření nefungujou, proto socializmus nikdy nefunguje, trh jsou miliardy operací.
možná si ten pán prostě jenom nemá s kym popovídat, tak se pomát.

do třetice další politik moderní evropské demokracie západního střihu prohlásí, že multikulturalismus nefunguje, omezuji se na nahlášení poloviny příspěvků jako nevhodných.

proč je škoda že praha neni napráskaná indama pakistáncema arabama afričanama atd? protože by si holubičí národ s krvavou pěnou u huby nedovoloval na veřejnejch místech ty věčný zkurvený rasistický hemzy, na který sme si všichni zvykli a tak nás ani nepobuřujou. což je z toho všeho nejvíc pobuřující.

hajzlpapír a jiná média demokracíí západního střihu

"Bílí kradou hudbu, kterou vymysleli černí. V tom je podstata pop music."

recenze na knížku.

"Autorovým zásadním pracovním nástrojem je zasazování událostí do patřičného společenského kontextu."
(a vynikající diskuze pod článkem, jak pravil varyš, holubičí fašistická povaha čechů se zase ukázala, nejenže běloši vymysleli harmonii, melodii a hudbu, oni to toiž možná vymysleli jenom češi, protože každej běloch má nějakýho toho předka na příbramsku nebo v třemšíně pod bukovou u rožmitálu, každopádně běloši vymysleli i černochy a afriku, která je jejich přirozeným životním prostorem a proto odsud odsunou všechny páté kolony a třetí čtvrté páté šesté sudety, až přijde čas!)

bravo!

"Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's dnes zhoršila Egyptu kvůli protivládním nepokojům a politické nestabilitě hodnocení úvěrové spolehlivosti. Navázala tím na pondělní krok agentury Moody's a stejně jako ona snížila i S&P své ratingy o jeden stupeň. "Podle našeho názoru poškodí pokračující politická nestabilita a nepokoje ekonomický růst Egypta a negativně ovlivní jeho veřejné finance," uvedla agentura."

a proto je třeba zatrhnout toto řádění nezodpovědných neplatičů a vrátit se k drobné všední práci každodenních občanů, zodpovědně hospodařit a zanechat generacím budoucím vyrovnaný rozpočet. proti nesvobodě není netřeba se nebránit nevšemi neprostředky, netřeba nei nedočasnou nepravicovou nediktaturou!

"Takřka polovina z dotázaných analytiků, obchodníků a investorů říká, že na trzích nyní vidí více možností,
jak zhodnotit svou investici. To je nejvíce od vzniku ankety v červnu roku 2009."

tak to mám vážně radost, ještě že ty dotázané analytiky, obchodníkya a investory máme!

Tarbo Ýkcitsivgnil

tak sem se ve škole dozvěděl, že lingvistickej obrat znamená, že se teda jako hodně zkoumal jazyk (páni, třeba taková lingvistika byla v lingvistickym obratu už o dvě století dřív než deryba), no a teď prej začal "iconic turn", takže se asi hodně bude psát o obrázcích. jo a taky prej už lingvistickej obrat skončil, protože americký studenti historie se vracej k materialitě, k předmětům (výzkumu) a hodně dělaj teritoriální studia. (a takže v tom lingvistickym obratu jako hodně psali o jazyce? dějiny ř?)

až tady na tom západě sem poprvý potkal lidi, který dělaj "diskurzivní analýzy" a tak nějak matně tušej kdo to je fukó, vlastně ho asi nečetli. italská studentka filozófie tvrdí, že baudrillardovská hypermedialita znamená, že je teda jako hodně médií, telka, internet, rozhlas, blogosféra, expertka na džendr, jan h. vitvar a tak dá-le.
(no nevim přesně co tim baudrillard myslel, ale tohleto rozhodně ne. vysral sem neska hyper-hovno, dejte mi titul! v čechách je hyper-silnic, chci profesůru na fildě!)

ale upřímně, on asi nikdy žádnej lingvistickej obrat nebyl, jestli se jako lingvistickej obrat bere, že člověk vychází z lingvistickýho obratu a ten je jeho optikou světa. takovej lingvistickej obrat, ten totiž neni pro každýho vážená, ono hlavně nesmíme být úplně blbý jak tágo, ani průměrný a ani polovzdlěaný. takže nepočítaje filozofickou elitu a nadaný studenty, tj. mě aj., tak se dycinky dycky jednalo o epigony, dementy, lemply, ukecaný pseudointelektuály, hezký studentky (tragičnost krásy je v tom, že je blbá, protože k sobě nemusí být poctivá. v životě sem potkal už dvě.), ctižádostivý zmrdy, prostě kokoty. on vlastně nikdy nebyl žádnej strukturalismus ani marxismus ani níčeánství ani existencialismus, když nepočítám těch pár lidí co to vymyslelo, protože ty masy vysokoškoláků a následovatelů sou ale úplně pokaždý tupý a skládaj se z hnusnejch vymytejch průměráku co nic nepochopili.

jen mě děsí, že se z toho mohl stát program. pokorný má možná depresi z čé er, já jí mám ze světa.

Národní listy: jsme nekorektní, ANO! / o relativismu z druhé strany

Tato esej z pera Pavla Kosatíka, maitresse de conférence na Collège de France, vyšla původně tiskem v impaktovaném týdeníku Respekt 1/2011. s laskavým svolením autora ji zde publikujem pro generace příští a budoucí, ano.

smrt politický korektnosti, smrt dekolonializmu! nebyl sám derrida z těch svejch indickejch a třeťosvětovejch studentů nervózní? kdejaká polovzdělaná nána umí tlachat ty svy politicky korektni pindy a idealy o jednote vsech narodu v bratrstvi obcanskeho statu. pivni levicactvi, nacionalismem podsity, tuseny derrida a implicitni foucault?
americka studentka mluvi o izraeli, ktery neni obcanskym statem, protoze etnicky rozdelenym, a ze to ma malo spolecneho s demokracii. jedinej kdo o to pry usiluje je komunisticka palestinska partaj.
(na otazku, jakou ma metodu, odpovida, ze rozliseni naroda etnickeho a naroda obcanskeho. a taky pry chodi do palestinske knihovny. pro francouze je méthode to co pro nas techné, prachsprostý řemeslo.)
z lian se spousti gorily a zacinaj nas drbat na hlavach, strkat banany do analu, bit se v prsa a pokrikovat. studenti arabske provenience si museji prisadit jaky sou ty izraelci hnusny rasisti, ze maj i problemy sami mezi sebou a ze je to vubec cely fuj! a ze oni, odkud teda pochazej, no tak ze tam by se teda nikdy nic takovyho nestalo. (americka studentka naprosto souhlasi!) mluvi jeste cosi o sionismu jako forme rasismu, coz je ale interpretace, kterou prosadilo spolecenstvi nezucastnenych v cele s arabskejma statama.

nutno dodat, ze izraelci, zvlast jejich pravicaci, sou opravdu hnusny fasisti a nesnasenlivy nabozensky xenofobove. a ja vsechny nabozenstvi nenavidim! ale co nabizej palestinci demokracii? ve volbach si naposled, pokud vim, zvolili hamas, nenavidej ostatni nabozenstvi stejne jako vetsina svetovejch cirkvi, mozna zijou v nejakym panarabskym miru, ale ostatni etnika nesnasej stejne dobre. budou pronasledovat teplouse a zvrhliky, to znamena varyse a me, atd. protoze nemeli reformaci ani osvicenstvi, nevedej, co to je liberalismus ani sekularni stat.
jenze kdyz si vemou do huby slova "rasismus", "nacionalismus", nebo "zapadni hodnoty", svazujou tim zapadakum ruce. tak aby bylo jasno, evropani a americani mozna napachali nejvic svinstev v dejinach, ale taky byli jediny schopny je pojmenovat, nehlede na to jak je treti svet nenavistnej dodnes! konec spatnymu svedomi, smrt tretimu svetu!

(samozrejme dat tenhle argument do rukou cechum, ktery si ani jeste neprosli dekolonizaci cikanu, sudetaku, rusaku atp., by bylo velmi nestastne. ale vuci tretimu svetu dikybohu zadnou odpovednost citit nemusim, a taky jim to dam pekne sezrat, lidsky prava sou out!)

Vnuknutí den poté, kdy se zastavila bojiště: země není ve vesmíru sama doma 3, série 6

nejhororovitější horor všech hororů

ano, je to tak, česká republika, vlastně češi, se přes noc stali francií, je jich 65 milionů (nebo novinářsky-pouťově miliónů? i to se dozvíme na následujících stránkách a světoznámých kapitolách mamutího rozměru!), mají zámořské kolonie, 6ti milionové hlavní město, nějakou tu zahraniční politiku a spousty imigrantů!

"Jsou to bordeláři a dělají hluk, a takoví lidé nemají ve slušné společnosti co dělat", ozývá se často z úst voličů na účet romské, africké, arabské, jihoamerické, východoasijeské a východoevropské menšiny a náš premiér tomu horlivě přikivuje. To ale v tuto chvíli není zajímavé, protože v prezidentském systému fakticky vládne Monsieur Václav Klaus. "Je pravda, že afričané, i ve druhé generaci přistěhovalců, jsou hodně živí, je to dáno jejich kulturou (a rasou)", kontruje Bc. Marie Horáčková, předsedkyně a ředitelka Ústavu pro etnografický ústav Horňácka v Paříži, který se stal přes noc světoznámým. Bustu Léviho-Strausse nehradí podobizna Prof. Vondráčka, který se velmi zasloužil o výzkum horňáckých krajek.
S přesunem Evropského parlamentu do Štrasburku začal Monsieur le president Klaus denně vystupovat se svými projevy a tlačit na zrušení eura, vystoupení České republiky, druhdy Francie, z Evropské unie, Nato (na jehož erbech se již nemusí psát to otravné Otan), Osn, WTO, MMF, UNESCO, UNICEF, atd., atp. V Outre-mer krajích se počínají nepokoje, ale překvapivě velké české vojenské síly všechny tyto druhé sudety a páté kolony efektivne potlačí. Vzniká plán na dostavbu Maginotovy linie, které tentokrát povede po celém obvodu ČR a bude suplovat horský pás, který vždy obklopoval Čechy a dodával jejím obyvatelům pocit suverenity nad svým přirozeným a právem nabytým územím.
Protože Paříž se stává dějištěm Olympiády, Zimní Olympiády, Paralympiády, MS v hokeji i fotbale, na což nemá peníze, musí se zrušit rozpočet Národního muzea-Louvru i Centra Edvarda Beneše-Pompidou. MHD, na kterou se zapomělo, se zvolna propadá do země, ale nápor aut, toho jedinečného projevu individuální svobody, ke kterému vzápětí dochází, je řešen výstavbou magistrál a tunelů, kterých není ostatně nikdy dost. Kulturní program obou pěti sportovní akcí zajišťují Kabát, Arakain, Daniel Landa, Daniel Bárta, Elán, Gott, Team a další slovneské poprockové kapely. Pozvat někoho ze zahraničí nikoho nenapadlo. Stejně tomu bylo i u rozšiřovaní Bibliothèque National Václava Havla, i při stavbě Institutu České historie, pročež oba staví Ing. arch. ak. mal. pokojů Šrámková. Dvě monumentální krychle, s obligátním schodištěm uprosřed obou budov, převyšují zbytek Prahy/Paříže o několik pater a jsou ... čtvercové. "Ano, preferuji čistotu tvarů", dodává k tomu Ing. arch. ak. mal. pokojů Šrámková a učitelský sbor ČVUT Paris - Sorbonne 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11 a 12 horlivě přikyvuje.
Empereur Václav Klaus, jak se teď nechává titulovat, vysílá Divizi Přátelství na pomoc Jižní Osetii a Abcházii před jejich jižním usurpátorem. Represe zavedené vůči sudetským černochům v Outre-mer krajích vedou k občanské válce tamtéž, kterou vláda vyřeší elegantním, snadným a promyšleným jaderným útokem, který je po ruce a všichni zde, na rozdíl od jiných metod, alespoň chápou, o co se jedná.
Mladá frotna Le monde ten den informuje o narození albínského tigra v zoo v Lyonu a komentátoři v názorové rubrice kroutí hlavou nad celosvětovými prostesty, které přirovnávají k nepravdám nezodpovědných neplatičů.
Bohemistika se stává celosvětově vyučovaným oborem; bibli Kralickou, Daniela Adama z Veleslavína, Kryštofa Harante z Polžic a Bezdružic, Nerudu i Čapka, z novějších potom Viewegha, Zmeškala, Kalenskou a Rudiše zná celý svět. Na Rabbelaise, Flauberta i Prousta sere pes.
Vzniká monumentální dílo "České snění aneb České dějiny v perspektivě notářských záznamů z Dolní Seiny, 1856-1873,1415" z pera Pavla Kosatíka, který obsadil jedno z uvolněných míst na Collège de Čechy, zatímco na ostatních sedí Skřivan s Kovářem.
Stavebnictví profituje z masivního zarovnávání sedlových střech na venkově, kameninu překrývá polystyren a veselé barvy.
Světové mínění je nyní určováno od plotny paní Habrové, překladatelky z finštiny, a Benjaminem Kurasem, sloupkařem.

Jednou jsem se takle zamyslela...

a protože jsem to udělala poprvé a možná i naposled v životě, musela jsem o tom hned někam napsat. To jsem já, spravedlivě rozhořčená česká žena, se svými roztomilými, místy i fašistikými názory, která o věcech moc nefilozofuje, protože není nikdy moc dobré se dlouho vznášet v oblacích
(i když i to je občas třeba,
třeba s knížkou od wívega)
a tak se rychle vracím ke své každodenní drobné lopotě.
Ale to víte že ta dálnice by už dávno byla postavená! A taky tu na ní ty peníze už byly, to víte že jo, ale co myslíte, samozřejmě je rozkradli! (podmět nevyjádřený)