Mám už jen 35 min na to vybrat si cestu mého života.

zápis končí v 6 : vypít sud plnej hoven a nechat si strčit 3 vibrátory do análu, aby se zvedla naděje, že Klamm přece jen někdy projede kočárem po cestě, po které nikdy nejezdí - ostatně ani nejezdí kočárem a zámek, pokud je mi známo, neopustil nikdy - anebo se upnout k vítězství procesu? smysl nedává nic, život zkurví oboje stejně. jako vybírat si formu umučení.

ne, já do spitfirů opravdu nasedat nehodlám

absolvovat ve dvou dnech slyšení o pokračování blanky a besedu o romanu jochovi je na jedno ubohé ztrápené srdce až příliš. jako by z těch fašounů, inženýrskejch myslí a pozitivistů mluvili moji příbuzný a kamarádi - všichni sou tak strašně blbý. tenhle opojnej a tupej jazyk moci na mě mluví v hospodě i doma, jeho vítězstvím je ... těžko říct. jak je možný, že je tak automatickej? že je společnym jmenovatelem, tim prvnim, co každýho napadne říct? válčit s předsudkama se nedá.

jinak technika a fašounství sou odvěcí přátelé, blanka a spol. je vlastně pokračováním téže debaty. bagry SS a ofenziva zákos!

flashback

tak v praze stávkovali rozzlobení občané a nacisti, organizovaný přímo rolnickou stranou.
na veřejnoprávní, vyvážený a objektivní čt o demonstraci referovali jako o demonstrujících ze šluknovska, proti kterým se postavili levicoví radikálové. moderátorka se ještě usmívala!