Polská vlajka má dvě barvy / trenažér

Červenou

dívka hledí do černé desky.
maciej, maciej, halo maciej? jak plné očekávání! maciej, halo halo, maciej?
o poznání nervózněji. maciej, maciej, halo maciej? halo, halo, halo?
maciej, maciej, maciej?
konečně to naskočilo.
sršení optimismu a radosti. maciej! maciej maciej maciej macieeej!!
ma-ciej! (přidání na dramatičnosti) ma-ciej maciej maciej,    maciej!?
uvolnění, smích, rozpustile, jako poskočení na louce! maciej maciej maciej!
maciej maciej? napětí, peripetie. napjatá peripetie. maciej? maciej? halo, halo!
maciej halo, halo! katarze, oddychnutí. maaciej maciej maciej. bolest loučení. špetka zasnění nikdy neuškodí!
maciej
maciej
maciej.

 Bílou
Rukama přejížděla po domácím oblečení, aby urovnala jeho záhyby. S rostoucí nervozitou si začala kousat spodní ret a natáčet vlasy na prst, ale připojení ne a ne naskočit.
"Maciej Maciej Maciej", povzdychla si pro sebe a trochu stydlivě po mě loupla pohledem.
Trpělivost se jí vyplatila, chvíli po restartovaní běžel router jako vyměněný.
"Maciej!" zavískala nadšeně, jako by dostala dopis od milého z vojny. Záplavu něžností a měkkých souhlásek, kterými polština tak hýří, rytmizovalo občasné povzdechnutí "Ach Maciej."
Nebyla by to ale naše ubytovna, aby po chvíli připojení zase nesapdlo.
"Maciej, halo, Maciej? Slyšiš mě? Maciej, Maciej halo? Halo?" volala ta dívka do prázdného okénka, kde na ni ještě před chvílí shlížel její bohatýr. Zbyla jen Maciejova profilová fotka, upomínající jakýsi dávný a ztracený den plný veselý, zatímco polská holubice zpívala jméno svého milého do prázdna, a noc padala...

(když se to vezme kolem a kolem, čapek je dost banální literatura.)

Le français est facile!

"embrasser, baiser

Obě slovesa se mohou přeložit jako políbit. Jejich použití však není identické a mají i další významy. Mluvíme-li o líbání, musíme nutně použít slovesa embrasser.
Embrasser sice může znamenat i obejmout, spíše se ale říká např.:
Il m´a pris dans ses bras.
Sloveso baiser se používá ve smyslu políbit nebo dát polibek na ruku, čelo apod. Pozor, v dnešní dově se sloveso baiser používá v první řadě ve vulgárním významu šukat, píchat.
Uslyšíte-li větu Il a baisé une jeune fille., nepůjde určitě o líbání."

Cestopis

ty národní dějiny v mezinárodním prostředí nejenže naprosto ztácej svůj patos, ale navíc i pekelně nuděj. ještě že sem je nikdy nedělal. (brazilčin výklad o krutosti bělochů na tamějších otrocích z nás nevyluzuje jedinou slzu.)

neni nic víc sexy, než mimoevropský holky který sou tvrdě pozápadněný. poslouchat tu arabku s tváří jako měsíček jak mluví o strukturách a superstrukturách...

při hledání odcizených vařeček (proboha proč!!) zavítám i do břečťanem porostlé druhé budovy. světlo a pachy mě přivádějí do opuštěné kuchyně, kde indická dívka pomocí mě neznámých tradic připravuje placky. v asertivním tónu na mě spouští špatně srozumitelnou angličtinou, jakoby mě už čekala.

dvě polky, jedna gymnazistka, druhá mamča. na mamče je všechno vlahé a teplé, její brada (která není lalokem, ale působí tak mateřsky), její bombardéry prosvítající teplákama, způsob, jakým nese nádobí do kuchyně. gombrowicz je všemu polskému imanentní!

dlouhý vlasy, natáčený, vlnící se kolem fikanejch náušnic, rafinovaně sepnuté na nečekaných místech. asi to věděj všude mimo čr, ale kratký vlasy k holkám proste nepatřej. je samozřejmě něco jinýho, když se jedná o promyšlenej účes, nebo odraz životního postoje, emancipovanosti nebo tak. ale jako výchozí sestřih všech kdo postrádaj nápad a inspiraci to je za trest. prý je to praktické, ale praktičnost nešla nikdy ruku v ruce s elegancí. krátký vlasy všech těch padesátnic patřej do stejný kategorie jako všemožný krabicový dostavby sedlovejch střech, hnusnej přereklamovanej venkov, zkrátka do marastu středních čech. bože, jak sou ty střední čechy odporný!

Mezinárodní ubytovna

Každý touží po tom svém kousku jedinečnosti a identity, všichni chceme být zajímaví alespoň tou zemí původu. při inflaci exotiky, navíc ve městě plném imigrantů, je to vcelku marný. nedojímají excesivní teploty v pakistánu ani zmatení jazyků v indii, vedle mexičanů a outre-mer francouzů jsou nějaký čechy opravdu zbytečný. černý američan s podmanivým bluesovým hlasem si svou nesnesitelnou žoviálností a asertivitou (a původem ze země, kde se žije na tepu doby) zajistil okruh obdivovatelů. diplomatickým jazykem se z pochopitelných důvodů stává angličtina, což je trochu na hovno. obtěžující šišlavost polštiny. bergum bergum.
univerzálním pojítkem je naneštěstí globalizovaný mainstream. vždycky sem si říkal který blbci můžou opravdu poslouchat ty hrůzy co se hrajou na óčku/mtv, ale zjevně je míň lidí který to nedělaj. fotbalový národy (ano, jsou to ty románské) si notujou imbecilní text šakiry, oslavující obrovitost mužských penisů a disponibilitu všech ženských análů světa

(Tsamina mina
Zangalewa
Cuz this is Africa

Tsamina mina eh eh
Waka Waka eh eh

Tsamina mina zangalewa
Anawa aa
This time for Africa)

černoši zase nějakou multikulty sračku od toho emigrovanýho somálce, nebo v jaký prdeli ten chlap nezískal vkus. viz. když se začne hrát new york od paní klíčové, zesiluje se televize a američan jí zpívá s jednou falešnou sboristkou div ne jako národní hymnu. (btw ta verze kde to zpívá bez toho přitroublýho rapera je i docela pěkná, jenže kde se nerepuje, jakoby nebyl.)

 jestli má někdo problém vymezit evropanství, tak já teda ne. jeden ind má tetování příslušnosti k sektě a je ochotnej se kvůli němu pohádat i porvat. roommate z pakistánu je nejspíš za prací v evropě ne(jen) kvůli penězům, ale kvůli cv do věna. totiž aby ho neodmítla dívka, kterou mu rodiče vyberou. ještě že sem ze země, kde se na boha totálně sere. bůh je totiž pěkně na hovno. a ještě se kvůli němu tetovat.

Aparis

budu to různě zkoušet a pak si třeba nějakou formu najdu.