ty národní dějiny v mezinárodním prostředí nejenže naprosto ztácej svůj patos, ale navíc i pekelně nuděj. ještě že sem je nikdy nedělal. (brazilčin výklad o krutosti bělochů na tamějších otrocích z nás nevyluzuje jedinou slzu.)
neni nic víc sexy, než mimoevropský holky který sou tvrdě pozápadněný. poslouchat tu arabku s tváří jako měsíček jak mluví o strukturách a superstrukturách...
při hledání odcizených vařeček (proboha proč!!) zavítám i do břečťanem porostlé druhé budovy. světlo a pachy mě přivádějí do opuštěné kuchyně, kde indická dívka pomocí mě neznámých tradic připravuje placky. v asertivním tónu na mě spouští špatně srozumitelnou angličtinou, jakoby mě už čekala.
dvě polky, jedna gymnazistka, druhá mamča. na mamče je všechno vlahé a teplé, její brada (která není lalokem, ale působí tak mateřsky), její bombardéry prosvítající teplákama, způsob, jakým nese nádobí do kuchyně. gombrowicz je všemu polskému imanentní!
dlouhý vlasy, natáčený, vlnící se kolem fikanejch náušnic, rafinovaně sepnuté na nečekaných místech. asi to věděj všude mimo čr, ale kratký vlasy k holkám proste nepatřej. je samozřejmě něco jinýho, když se jedná o promyšlenej účes, nebo odraz životního postoje, emancipovanosti nebo tak. ale jako výchozí sestřih všech kdo postrádaj nápad a inspiraci to je za trest. prý je to praktické, ale praktičnost nešla nikdy ruku v ruce s elegancí. krátký vlasy všech těch padesátnic patřej do stejný kategorie jako všemožný krabicový dostavby sedlovejch střech, hnusnej přereklamovanej venkov, zkrátka do marastu středních čech. bože, jak sou ty střední čechy odporný!
Žádné komentáře:
Okomentovat