pátek 3. prosince 2010

Jednou jsem se takle zamyslela...

a protože jsem to udělala poprvé a možná i naposled v životě, musela jsem o tom hned někam napsat. To jsem já, spravedlivě rozhořčená česká žena, se svými roztomilými, místy i fašistikými názory, která o věcech moc nefilozofuje, protože není nikdy moc dobré se dlouho vznášet v oblacích
(i když i to je občas třeba,
třeba s knížkou od wívega)
a tak se rychle vracím ke své každodenní drobné lopotě.
Ale to víte že ta dálnice by už dávno byla postavená! A taky tu na ní ty peníze už byly, to víte že jo, ale co myslíte, samozřejmě je rozkradli! (podmět nevyjádřený)

3 komentáře:

  1. "přijetí životní reality by možná opravdu mohlo být klíčem k řešení spousty problémů ve vztazích mezi lidmi..." - ví toho tolik o životě a překládá z finštiny!!

    OdpovědětVymazat
  2. kdyby z finstiny, ale k tomu waltáriho!
    jo a hele, jak sme onehda chlastali ve vrazedne adele a poslouchali tam to divny mtv, shodli sme se ze se nam nektery ty hruzy libej, ale protoze sme byli liny si to zapisovat, jedno drzim v pameti ja a to druhy ty. a to my bylo "we are the people" od emipe of the sun, ktery je to tvoje?

    OdpovědětVymazat
  3. promiň, ale souboj u jewboxu mi vymazal všechno předchozí z paměti, takže z tý obrazovky si pamatuju jen tyrkysový bikiny a naolejovaný černošky/mulatky

    OdpovědětVymazat