poetika banality: newspeak tiskových mluvčí už nám dal téměř zapomenout na rétoriku, na metafory, na opisy a paraboly; na tropy a nadsázku. ježto jazyk je objektivním laboratorním záznamem reality, musejí se používat jenom substantiva a všechna expresivní slovesa (což sou všechny) na substantiva převést; pokud možno za pomoci sloves provést, vykonat, realizovat... (byla provedena evakuace X evakuovali jsme) ...trpný rod! světem hýbou makroekonomické dějinné procesy, individuum je potlačeno; věci se dějí a jsou vykonány.
je poněkud svízelí, že jazyk je celej fiktivní a přibližnej; je pomůckou, hrou - každej pokus o pozitivistický psaní pak končí onanií uvozovek, neboť každý nelaboratorní zápis zavání fikcí a arbitrárností z toho plynoucí. tahle antropologie už pronikla i do odborný literatury, třeba madame Haškovcová ve Fenoménu stáří píše:
"Obecně se vyskytuje tendence k "delšímu stonání". Tam, kde se mladší člověk uzdraví "za týden", potřebuje senior "měsíc"." - eh, to je vážně "na pováženou", "profesorko".
je "komické", jak se někdy tahle snaha o "exaktní" "laboratorní zápis" "zvrtne":
"Nabízí se otázka, zda starý člověk, trpící samotou, ztrátou elánu,
řadou obtíží nebo dlouhodobou nemocí, může žít kvalitní život. Odpověď
je jednoznačná: někdo může, každý by se o to měl alespoň pokusit." Věru jednoznačná odpověď!
dalším krokem je encyklopedičnost - ale ne ledajaká! viz spis Thanatologie téže autorky:
"Dobrovolníci mohou nemocným zpříjemnit pobyt na lůžku osobním rozhovorem, četbou nebo společným poslechem hudby. Mohou podávat nemocným a příbuzným kávu, čaj nebo zajistit laskominy (uvařit pudink, připravit obložený chlebíček, donést zákusek ap.). Vítaná je pomoc v recepci, v administrativních činnostech, při opravách prádla, drobných řemeslnických opravách atd. Lze poskytovat také kadeřnické a holičské služby, manikúru a pedikúru, pečovat o vnitřní květinovou výzdobu nebo se podílet na zahradnických pracích. Mladí dobrovolníci zvládnou přípravu propagačních materiálů a s chutí realizují krátké kulturní, zejména hudební programy. Bývá zvykem, že se v prostorných halách a chodbách hospice konají výstavy uměleckých děl. Umělci zpravidla vystavují bez nároku na honorář a některá umělecká díla věnují hospici. Je-li výstava prodejní, pak určitá část honoráře putuje do hospicové pokladny."
a tadytim řídkym, plytkym, průsvitnym a prázdnym stylem to pokračuje dalších 160 str.; říká se tomu skripta.
Nejtvrdší kameňák celý mý diplomový četby ale zasadil Říčan v Cestě životem:
"Americký psycholog Riegel provedl tento zajímavý výzkum: Změřil inteligenci většího počtu gerontů - a pak čekal, kdy kteří z nich zemřou." Na to bych chtěl dostat grant!
(osobní zápas se psaním: vyhejbat se žurnalismům, sou neodbytný a automatický; jejich polohovorovej styl vede k výše zmíněný uvozovkový onanii; protože zapomněl na esejistickej styl, pomáhá si pseudoobjektivitou tiskovejch mluvčích. proskribovaný slova: pluralita, moderní, apod.; otevřená metafora: něco je jako něco; přirovnání je možná nadsazené, přesto trefné - neustálá suspenze fikce. člověk by se za expresivitu neměl stydět.)
Žádné komentáře:
Okomentovat