Vodopád
lidí v ulicích,
žbluňkneš v něm jako kámen
Jako malý
kamínek.
V kruhu
svých neznámých přátel,
všichni na sebe mluví
Všichni mluví
přes tebe.
Studená postel
rozestlaná,
zeje.
Pták
v okně
cizí řečí zpívá,
zpívá ti zimní koledy
Zlověstný
tažný pták.
Hluk města
doléhá zdáli,
zaslechneš známý hlas
Byl to jen racek
na moři.
(Cizí peřina
přikrýt chce tě.
Neopětuješ její něhu.)
A kolem tebe nic než
6 000 kilometrů samoty
a přes uschlou slzu na brýlích
procházíš po dně mrtvého moře.
Žádné komentáře:
Okomentovat