Český profesor to umí vylíčit v těch nejtemnějších barvách: hybridní válka a kyberbezpečnost; Česko jako frontová země na hranici mezi Východem a Západem, která čelí ofenzivě dezinformací, trolů, samotného Putina a Si Ťin-pchinga. V sále se rozhostí fatální, až paranoidní atmosféra. Tady jde do tuhého. Naštěstí nám vědecká Věda korpusové lingvistiky umožní vše objektivně nazřít, vše zvážit, změřit, porovnat, korelovat, juxtaponovat. Proti hypermoderní válce nastupuje hypermoderní Věda. Humanitní obory v první linii. Americký discussant ze security studies, prokvetlý 50letý profesor, se toho neštítí a provede onu fatální synekdochu: Česká republika je na frontové linii hybridní války, ale nejen ona, protože my všichni jsme Česká republika, i USA jsou Česká republika - když padne internet České republiky, zákopy budou prolomeny a nepřítel pronikne až do internetů vašich novoanglických počítačů, vašich applů a smartphonů. The end is nigh.
Na projektoru v americké aule se objevují zásadní textové korelace a syntagmata, hotová gramatika znaků: můžu číst slova jako "Babiš", "Zeman", "imigrant" atp.; polévá mě horko studu. Upatlaný, smrdutý, rozmazaný hovno v kalhotách českýho internetu a tiskovin tu vypadá jako něco osudovýho a závažnýho. Korelace sdílených zdrojů. Protiproud. Parlamentní listy. Mainstreamová média: Mladá fronta, Lidové noviny, Národní příbor. Je mi trapně. Trapně, že vidím češtinu v jejích nejstupidnějších projevech; trapně, že je to tu prodávaný jako něco, co by bylo třeba brát jakkoliv vážně.
Docházíme k závěrům: protisystémová média, potom, co jsou změřená, zvážená a protažená osmero aplikacema, devatero datasety a čtvero algorytmy, vydávají svůj vzorec: tvoří totiž jiné souvislosti než mainstreamová média!! (!) Třeba imigrant je v nich vždycky ilegální. Závěrečný závěr na závěr.
Uf. Rozhostí se mlčení. V naší aule, v našem generálním štábu, který se musí nacházet bezmála v atomovém bunkru, zatímco na povrchu se zabíjejí roboti podobající se kostlivcům, jsme dokázali objevit formuli Konečného Vítězství. Přivezl jí český profeosr na svém úesbéčku a ve formátu .pptx. Česká republika ani její internet nepadnou. Tolik vědy pro takovou píčovinu, kroutím palcema na noze. Palec na noze, palec na noze.
***
Český profesor má zvláštní angličtinu, pochopitelně mnohem lepší než já, ale překvapivě ne bezchybnou a poněkud strohou. Samozřejmě se těší, že až sleze z pultu a odkroutí debatu, pudou si všichni panelisti zachlastat. Budou si u toho říkat trapný akademický vtipy, ujišťovat se v tom, že všichni četli to samý, a doporučovat si knížky, po kterejch nikdy nesáhnou. Předtím dopoledne nás zavaluje vzpomínkami z americké univerzity. Přes den ale přesto cítí, že už sem nepatří, a při objednávání jídla v bistru mu hned na poprvé nerozumějí. "Say that again?" Chvílema ho opustí doprovod, a tak se nudí. Je bezprizorní. Později nakoupí dárky rodině domů. Do životopisu si pak dopíše další řádek, něco ve stylu honorary lecture at ...ská University. Doma se na něj budou dívat jako na boha.
***
Kroutím palcema na nohou a potměšile se raduju, že na mě se taky doma všichni budou koukat jak na boha. Čistě za to, že jsem tu nemoh spát dýl jak do 7 do rána, protože mě budila úzkost. Za to, že jsem přes den klimbal a flákal se a večer co večer se marně pokoušel přiožrat lahvovym pivem, a to jen abych se v očekávání dalšího hnusnýho rána nebál jít spát. Angličtinu ale budu mít pěknou, to jo.
Oběti pro vědu. Vývoz upachtěnosti a dovoz marnosti. Jako suvenýr si všichni vozíme bolest.
(Dopis jsem nakonec neodeslal: neodhodlal jsem se ho hodit do schránky; popravdě jsem na něj ani nenalepil známku; nedokázal jsem vlastně ani napsat jeho text; pro jistotu jsem ani nekoupil obálku a papír.)
***
tak takhle nějak jsem psal kdysi blogy z paříže. coming to terms with myself atp.
Žádné komentáře:
Okomentovat